20
|
někdo může zařvat potmě: jó Slyšela jsem zpívat z dáli funebráků sbor vedle prázdný rakve stáli, černý jako mor Tak zůstaň se mnou chvíli až bude zas den bílý meluzína venku kvílí není nad horor jó jó jó Jó tak to na tom světě chodí že strachu ze strachu hrůzu plodí a proto když se bojím, na paměti mám že člověk nemá zůstat sám Když jsi zvyklej na pohodlí, no tak si běž spát Já nejsem ta, co se modlí, když se začne bát Až začnu klesat ke dnu tak možná trochu zblednu ale potom kotvy zvednu a začnu se smát jó jó jó Jó tak to na tom světě chodí že člověk podobá se lodi Už vím, že po bezvětří začne vítr vát loď na cestu se může dát |
![]() |