20
|
U železničního
ve vzduchu visí dým a Strojvůdce možná to tuší někdy mi rukou zamává Strojvůdce možná to tuší někdy mi rukou zamává Potom se ozve zas pára výhybky doznějí A ve mně umře ta touha stará nad řekou kolejí Když pak jdu od mostu domů srdce až v ústech mám Když pak jdu od mostu domů srdce až v ústech mám Některý sny se jen zdají jiný jdou hlouběji A já bych tak ráda dolů na jih tou řekou kolejí |