20
|
podzimní večery se léto neo větrem provo sympa To se někdy stává na podzim že chce se jít ven pod nohama listí spadaný severního větru varhany mají hity léta nahraný jako každej Do barevnejch strání vyběhnout pozdravit déšť kterej padá tiše z oblaků na ramena smutnejch tuláků nosí hořký vůně od vlaků co už v nebi jsou A tak láska padá na podzim do bílejch rán mizí jako šedejch kačen klín zneuctěná barvou jeřabin zahalená jíním pavučin mlhou lezavou |