Měl AmiJozue v poušti jasný cíl, najít domov pro svůj lid
jenže Jordán cestu překřížil, dál už Dmi6nemoh E7nikdo Amijít.
 
Až Jozue dostal vnuknutí, pozved skřínku starý muž
prošel řekou zástup semknutý jak když máslem projde nůž.
Za vodou zdi se dotkly oblohy a hradby hlídá stráž
jsi ztracen, lide nebohý, tohle město nezdoláš.
 
To Amiměsto bylo DmiJeriE7cho, to Amiměsto bylo DmiJeriE7cho
To Amiměsto bylo DmiJeriE7cho, to Amiměsto bylo DmiJeriE7cho
 
Však dřív než dojde ke zteči, pár zvědů běží vpřed,
dívka Ráb jim za slib bezpečí dáva víno, tělo, chléb.
 
[: AmiJozue měl z toho radost velikou,
E7velikou, Amivelikou E7
Amido večera chtěl by dobýt Jericho,
zdi však Dmi6stojí E7jako Amihráz. :]
 
 
Tu Jozue káže lidem svým šestkrát město obejít
potom troubit hlasem velikým, ať se třese každý štít
Kolem stojí muži ve zbrani, s nimi dvě stě tažných mul
sotva zazní rohy beraní, zdi se sypou jako sůl
 
 
Sotva zazní rohy beraní, vojska křičí z plných plic
město bez hradeb se nebrání, v cestě nestojí už nic
nestojí už nic, nestojí už nic, nestojí už nic
 
[: AmiJozue má z toho radost velikou,Dmi6 velikou,E7 velikou,
Amik nohám se mu položilo Jericho, hradby Dmi6padly E7v jeden Amiráz :]
 
 
Sotva dotroubili trubači, sotva usadil se prach,
celý kraj se divit nestačí, město leží v sutinách.
Mezi domy, které zůstaly, byl i dům nevěstky Ráb
muž své sliby tesá do skály a Jozue byl čestnej chlap.
 
Čím byl proti němu Gideon, čím byl proti němu král?
Ještě dnes na poplach bije zvon z dob, kdy on před městem stál
 
AmiJozue měl z toho radost velikou,
hradby Dmi6padly E7v jeden Amiráz.