Jak Emonzun prošel jsem celý svět
a Avelkoměsta znám už nazpaměť
ve všech Ežil jsem sám
chladný jak jižní H7pól (možná víc)
Mě Ežádná žena dlouho nezdrží
mám svůj Acíl, dokud dýchám, mám proč žít
neznám Esmůlu, smutek a H7kašlu na světoEbol E7
 
Jediným Azákonem mi bylo chladné ráno
v kterém Ezačínala má nová pouť
na hrázi Apřístavní, kde jsem postával
jak prázdný Ešíf
Dálka Anekonečná - to se jen krásně říká
dokud Enezkusíš jak já po ní plout
skončí F#tam, kde tvé kroky
zastaví dívčí boky
H7probudí tvé svědomí
 
Tak já se Aloučím, už mě nebudete vídat
Eloučím se svým E7soužením
Aloučím se, že nechci města střídat
Epozítří se H7ožeEním A
Epozítří se H7ožeEním
 
Já měl jsem to ráno v krvi od dětských let
znal jsem pouze cesty tam a žádnou zpět
a mé rodiče to trápilo, že
dělal jsem si jen, co jsem chtěl
Pro mě byl klid vždy velkou neznámou
někdy chtěl jsem se vrátit domů za mámou
a říct jí, co tenkrát v mládí jsem říct neuměl
 
Jediným zákonem mi bylo chladné ráno ....