AmiSáro, EmiSáro, Fv noci se mi Czdálo
že Ftři poslové CBoží k nám Fpřišli na oGběd
AmiSáro, EmiSáro, jak Fmoc a nebo Cmálo
mi Fchybí abych Ctvojí duši Fmohl rozuGmět?
 
 
Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu
a pro všechnu lidskou pýchu
má jen přezíravý smích
A z prohraných válek se vojska domů vrací
Však zbraně stále burácí
a bitva zuří v nich
 
Vévoda v zámku čeká na balkóně
až přivedou mu koně
a pak mává na pozdrav
A srdcová dáma má v každé ruce růže
Tak snadno poplést může
sto urozených hlav
 
Královnin šašek s pusou od povidel
sbírá zbytky jídel
a myslí na útěk
A v podzemí skrytí slepí alchymisté
už objevili jistě
proti povinnosti lék
 
Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit
o tajemstvích noci
ve tvých zahradách
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce
teď hraju o tvé srdce
a chci mít tě nadosah
 
AmiSáro, EmiSáro, Fpomalu a Clíně
Fs hlavou na tvém Cklíně Fchci se probouGzet
FSáro, Sáro, CSáro, Frosa padá Cráno
a Fv poledne už Cmožná Fbude jiný Gsvět
FSáro, CSáro, Fvstávej, milá CSáro!
FAndělé k nám Dmipřišli na oCmajběd