CTelegram s adresou Svět,
Fpíšu v něm pět vlídných vět G7jedné Cdívce G7
CKdopak ví, kam jej zítra pošta doručí,
Fkolik náhod mu poručí
G7chtěl bych jen vidět zář očí, které Cbudou jej číst G7
 
CŠel bych cestou prašnou, co nikdo nezměří
sám Fjedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří
bude v G7očích mít úžas jak Alenka v říši Cdivů G7
CI když dá mi košem, až řádky bude číst
Já cFhtěl bych být tím listonošem, neboť jsem si jist
bude v G7očích mít úžas jak Alenka v říši Cdivů G7
 
Já nechal všechna okna dokořán
a díval se na svět ze všech stran, jak se koulí
Celý den přemítám o dívce neznámé
proč už se dávno neznáme
snad dostane ráno toto poselství mé
 
Šel bych cestou prašnou, co nikdo nezměří ...
 
Odmítli můj telegram
řekli: Poslat jej není kam, adresa schází
Celý den přemítám o dívce neznámé
proč už se dávno neznáme
Snad adresu najde, poselství
 
Šel bych cestou prašnou co nikdo nezměří...