StuCdenej vítr honí sníh cestou zaváFtou
G7stopy, jak nohy sloní, teď vidím před chaCtou
a tebe marně sháním, pod postel nahlíFžím
kam G7ztratila ses, to já dobře Cvím
 
To sám sněžnej muž se tu Gbral
to sám sněžnej muž si tě Cvzal
tak tedy pozdravuj jeC7ho ledovou Fsluj
a G7já si v klidu kotlík grogu Cdám
 
Teď okna kvetou mrazem, já zase našel klid
zas klepu popel na zem a můžu nahlas klít
a nemusím se hádat a vynakládat um
abych si moh dát tajně malej rum
 
To sám sněžnej muž se tu bral...
 
Studenej vítr honí mraky jak duchů sbor
stopy jak nohy sloní se táhnou za obzor
a můj bernardýn klímá, nijak tě neshání
on má rád ticho a hodin tikání
 
To sám sněžnej muž se tu bral...