To Gmidávno všeoFbecně Cmiznámý Gmije F Cmi
že Gminěkdo žije a Fjinej CminežiGmije F Cmi
A Gmiten kdo žije, Ftomu Cmiznámo Gmijest F Cmi
že D7život má dlaň, ale taky Gmipěst
 
A tou dlaní nás občas pohladí
a jindy pěstí ránu zasadí
Život je někdy klenot, jindy šmejd
a my už víme, že to tak má bejt
 
 
CmiKdykoliv, Gmikdekoliv
Cmikdyž slunce Gmizajde
Fa vyjde D7zas, tak je to Cmidiv Gmi
CmiKdykoliv, Gmikdekoliv
Cmivždy si mě Gminajde
Fto potěD7šení, že jsem Cmiživ Gmi
(Že jsem živ.)
 
 
Život je tunel, kterým se řítí vlak
a neví se kam a proč a nač a jak.
Pan průvodčí nám změří krevní tlak,
a předepíše cestu do oblak.
 
Zatím však ještě jedeme po zemi,
šedej tunel si zdobím růžemi.
Co zmůže růže to dobře znám,
voní i bodá jako život sám.
 
 
Kdykoliv, kdekoliv,
když slunce zajde
a vyjde zas, tak je to div.
Kdykoliv, kdekoliv,
vždy si mě najde,
to potěšení, že jsem živ.
 
A kdykoliv, kdekoliv,
vždy si mě najde,
to potěšení, že jsem živ.