AmiUž deset let nám láska Eslouží
a nebo my sloužíme Amijí
Amikdo žízeň má, ať pije z Elouží
a kdo má hlad i kůru Amijí
CMy rozešli se tisícG7krát
v tom pokoji, kde páchne Fplyn
a kde i dnes kolébka Eschází
CTy ztratil jsi chuť dobývG7at
a já zas chuť tvých sladkých Fslin
náš zvadlý květ už vypad z Evázy
 
Ó Amilásko má
má sladká, něžná lásko Dmipřísahám
že ač se štěstí točí Amizády k nám
já stále Emám tě ráda
 
 
Kde trámy vzít, když strop se hroutí
les vyhořel a je z něj troud
Ze srdce zbyl košíček proutí
čím zastavíme dravý proud
Já nebyla tvá jediná
ty znal jsi tolik jiných úst
kdo bez hříchu je, ten ať soudí
A tajnosnubná rostlina
když s rozkoší chce kvést a růst
tak roste tam, kde vítr proudí
 
Už deset let nám láska slouží
a teď nám výpověď chce dát,
snad znavená po klidu touží,
já bojím se ji na to ptát.
Tak pojď, snad dá si ještě říct,
můžem před ní pokleknout,
jen podívej jak na nás kývá,
vždyť sami nemůžeme nic,
my můžeme jen s proudem plout,
tak pojď, co jiného nám zbývá.