AmiTam, kde roste hnusné bejlí
Etam, kde potkan mlsně šmejdí
Amikde se mouchy cejtí v ráji
Ea červi svou pevnost mají
Ctam člověka nos nezmejlí
Gmilenci tam nechodějí
Cpouze tam Dmivrána Ekrákorá
Kde Fbída sny hnilobné sEnívá
tam Fsmrt po práci odpEočívá
Amina hromadě ležej zbytky
Ečteš v nich, co je život lidský
Amizpívaj táhle Ehymnu rozklaAmidu G7
My, odloCžené G7věci, tady Csmrdíme
svět nás a my jej v Fnenávisti CmámA7e
Sem jsme DmivodváGti, je to EprokleAmití
D7konečná stanice jen pro žebráG7ci
Celý Cživot G7poctivě jsme CsloužiAmili
a Dmitohleto je Gnaše odměCna A7
K lidem Dmidůvěru Gmá jen Ckráva šilhaAmivá
Dmia nikoliv G7smetí hromaCda A7
my jsme Dmiodložení, s Gnáma se nepočíCtá E7
 
Každým rokem rez a červi
podráždí smetišti nervy
déšť zavlaží záhon plísně
smetí chlemstá nenasytně
slunce teplem budí tlení
smetí se dá v přemýšlení
a myšlenka je otcem nespokojenosti
hromada smetí se probouzí k vědomí
má stavy jak při břicha bolení
hergotfix a himllaudón
zas přivezli další vagón
a už zde na něj místo není
 
Tak to si teda líbit už nenecháme
proti popelářům pěsti pozvednem
Jménem hniloby pozvednem hlavy
a na pochod se proti městu dáme
Nová doba už svůj příchod věští
smetiště okovy strhává
půjdem do boje s kopkami hnoje
bude nás všch ukrutná síla
a teď se s chutí dejme do díla
 
Hej, mouchy, vyzvědači moji
seskupte se v pevném roji
zápach do první linie
krajinu napřed zmapuje
Shnilé knihy řeknou hesla
aby nám mysl neklesla
krysy vběhnou nepříteli do týla
Vy, lidé, až se ráno probudíte
konečně už pravdu pochopíte
Není třeba na to mozky
by zůstaly ze světa trosky
svět bude jedna velká hromada
 
Černá mračna po obloze putují
vrány hlučně krákaj neštěstí
Hromada zpívá hesla bojovná
a za chvíli se do pohybu dá
Vtom divné zachvění vzduchem prolétlo
a krajina se temně zamžila
přišel k nám dnes host
už nám spravil most
jeho paní se bíle oblékla
a hromada, jak byla, zamrzla