Už Amipominula včerejGší Evůně rozraAmizilu
a Amivítr listí konejGší Ev dlouhých vázách Amistínů
Už Cnemá hlína, co by Gdala, a Clouka, co by ukáGzala
jen Amiz bramborových ohníGčků Ebílý proužek Amidýmu
 
Tak mě Azase zpátky zavolej brzy Ezjara
až ta Hmižlutá tráva na lukách bude Amladá
Až se Azazelená v korunách, budu Eblízko
to až Hmiteplé slunce v peřinách bude Anízko
 
Kdo sváže léto do snopů, úrodu už sklízí
Kdo paběrkuje ze strnišť, na zimu uklízí
a zbylé klásky sesbírá, za sebou dveře zavírá
a že už nemá, co by vzal, zamává a zmizí
 
Tak mě zase zpátky zavolej ...
 
Kdo na slavnostech podletí zpívá o podzimu
jak ptáci na jih odletí připomenout zimu
že už kaluže odkvétají a dech se na zápraží tají
ten na zoubek se podívá letošnímu vínu
 
Tak mě zase zpátky zavolej ...
 
Za mlhou mlha schovaná snívá o závějích
a stránka málem dopsaná skřípe ve veřejích
Už končí, co se končit má, tak ke spaní se ukládá
počká, až mrazy přebolí, až se zima změní
 
Tak mě zase zpátky zavolej ...