DK ránu když hvězdy Gblednou, voA7lají z obloDhy G D
Dabych jim ještě Gjednou poE7mohl na noA7hy
a Dkaždá z nich se Gtřpytí jak A7blůza subreDty G D
moDdrou a zlatou Gnití vyE7šitá před léA7ty
 
DBezradně hledím Hmina ty úEmilomky křišťáA7lu
a Dčtu jim inzeHmiráty ze Emistarejch žurnáA7lů
Ach, Dčasopisy F#cizí, než Gotočím váš Emilist,
A7poslední hvězda DzmizíHmi a Eminení A7komu Dčíst G D
 
Pak Dvyjde slunce Gmocné a A7svítí na všeDcko G D
na Dzdravé, na neGmocné, na E7Řím i na ŘeA7cko
a Dmísto hvězd je Gparno a A7místo snění Džal G D
a Dvšechno už je Gmarno, jen E7slunce svítí A7dál
 
DNa rezidence Hmiprinců, na EmiSmetanovu A7síň
na Dstřechy nevěsHmitinců - na Emity už ale A7míň
Tak Dputuje den F#ze dne a Gsvítí, pakliEmiže
je A7pátek odpoDledne,Hmi na EmidívkyA7 v negliDžé G D
 
ZaDstavily se Gstopky přeA7sně v tu vteřiDnu G D
kdy Ddo rodinné Ghrobky jsem E7si nes peřiA7nu
a Doděn šedým Gšatem vstouA7pil jsem do šeDra G D
Dabych tu v tichu Gsvatém se E7dočkal večeA7ra
 
DSedím jak abaHmityše zaEmikletá v pohovA7ku
a Dšetřím si tu Hmitiše na Emimodrou žárovA7ku
MiDluju zkrátka F#temno, kdy Gnení vidět Eminic
Co A7je mi nepříDjemnoHmi a EminenáA7vidím: Dhic ! C Db D