AKůň bílý Dpádí E7vlaku Avstříc D A D A
já nastaEvuji H7větru Elíc
DTvůj kůň se E7žene blíž a F#miblíž
Djen chvíli, Auž mě E7uviAdíš. D A E7
 
Zas na rtech cítím slaný žár
i chuť tvé touhy, vzdechů pár
a známá vůně zavane
sem skrze vlasy zcuchané
 
To loňské léto, moře, jas
a modré světlo zpod tvých řas
Tvé ruce láskou zjemnělé
mě pořád pálí po těle
 
Když oheň zhasne zbývá dým
a racek s křídlem zlomeným
Co loď tvou dlouho provázel
A křičel, když jsi odcházel
 
Kůň bílý cval svůj otáčí
však stovkám koní nestačí
To přece kdekdo z města ví
že tenhle vlak tu nestaví
 
Tak odpusť mi můj telegram
a ty teď budeš víc než sám
V tvé hlavě vzňal se plamínek
a sletoval drát vzpomínek
 
Kůň bílý mizí v stopách mých
jak letní víno, letní hřích
Snad váháš nad tím, co já vím
že srdcem tvým jen projíždím