AmiV erbu mého E7rodu A7je D7silná G7praviCce
Dmijež podE7poruAmije H7staré tradiE7ce
AmiVždyť nám patříE7val FestA7schauD7spielhaus G7v SalzburCku
Dmináš rod E7starší Amije H7rodu HabsburE7ků
 
AmiPra-pra-pra-báDmiba mé prabáAmiby
E7byla po svý pra-pra-pratetě
neteří tetinýho zetě
jenž pak byl dítě dítěte
královny ze SáAmiby E7
AmiPra-pra-praděd Dmimého praděAmida
E7proslavil se pro všechny časy
tím že skryl do rodinné kasy
skalp se třemi zlatými vlasy
děda VševěAmida.
 
DmiŽádný z mých předků v rakvi E7neleží
Dmido jednoho všichni straší E7ve věži
AmiJen praujce Dmimé pratety Amisvak
E7výjimku ze všech předků tvoří
utopil se někde na moři
v půlnoci se z moře vynoří
šplouchá na maAmiják
 
Teď pochopíte asi proč jen tradice
čistota rasy platí nejvíce
uznáte že Člověkem smí být označen
vždycky jenom ten kdo má rodokmen
 
Pra-pra-prabába mé prabáby ...
Pra-pra-praděd mého praděda ...
 
Dnešní generace má víc důmyslu
nestraší ve věži straší v průmyslu
Dnes k dobrému tónu náleží
místo strašit ve starým hradě
radši strašit ve správní radě
a tam potom všem pohromadě
straší na věži