Žil jsem Csám jak v Fplotě Ckůl, třicetG let a ještěC půl,
než bych dýl tu Ftíhu Cnes', žiju Gdál, však se mnou Cpes
 
Na ulici štěně to já nalezl jsem přejeto
a potom Gdlouhé dny mu věnoval svou Cpéči nevšední
Bifteky a roštěné měl k jídlu řádně maštěné
a ještě Gnedojed' a už měl další Cpřání praštěné,
Ze štěněte už je dnes dospělej a velkej pes
a je mi Gneúplatně věren, avšak Chroznej suverén.
 
Všechno zná a všechno ví, chci něco říct - on to poví,
starost má, kdy chodím spát, co obědvám, kdy budu brát
 
Tuhle zlostí třesa se řek, že mě slyšel v rozhlase,
a tak že správnou dikci ode dneška se mnou bude dřít,
Tak jsem v kapli zaplakal, pštrosici jsem pštrosa hrál,
i naolejovanou Julii jsem odolejoval,
krkem prst jsem musel dát, roli lorda Rolfa znát,
nežli konečně byl spokojen můj pes - ten suverén.
 
Můj byt psí už bouda je, ve mně pes má lokaje,
vezme tašku na zemi a pak takto káže mi:
 
Skočíš tamhle do krámu a koupíš kilo salámu
potom vedle v masně vezmeš krásně tučný uzený,
pak naproti v Pramenu mi koupíš Plzeň chlazenú,
a ty se za odměnu zastav do bufetu na menu,
A tak běhám po městě a koupím nákup za dvě stě,
a pak když přijdu, dá se do kontroly cen, ten suverén.
 
Jednou takhle nad ránem zvolal jsem Pryč s tyranem!
Než tak dále žíti s ním, raději se ožením
 
Nato pes mě zavolal: Tak řekni, koho by sis vzal
jestliže Ludmilu, tak tu bych ti nedoporučoval
ta má nohy hubené, a chce Pepu, tebe ne
a jestli máš na mysli Marii, tak přímo říkám ne.
Božena je bez věna a Hana je moc prohnaná
a Pavla - to je známý škrob, ta má hluboko do kapsy
Řek' jsem, že mě napadá, že zbývá už jen Milada
a on řek': Nepřichází v úvahu, ta nemá ráda psy!
 
Jako Cdřív vše FzůstáCvá, a kolik Gjá už moh' mít Cžen,
koukněte, ta FpostaCva, jenže ten Gpes je suveCrén!