Znám skromně zaoblená lýtka,
jaká jsme zvyklý vídat u sochy.
V duchu je vidím stále, jinak zřídka
a líbí se mi na nich modré punčochy.
 
Nevím, koho by to nenapadlo,
že chodidla jsou jistě růžový
a prsty jako školní počitadlo.
Čtyři a jedna je, no, honem, kdo to ví ?
 
Hlásím se já a říkám hrdě: pět
a pak si znova sedám do lavice.
Od těch dob už utekla řada let
a s léty přišla touha přesvědčit se
 
Protože najdu počitadlo stěží,
je třeba sundat modré punčochy.
Čtyři a jedna je... na tom už nezáleží.
 
[scat]
 
Znám skromně zaoblená lýtka,
jaká jsme zvyklý vídat u sochy.