Docela Cvšední, F9obyčejný Cden, k večeru G+o půl Cšesté C9
ulice F9hoří do tmy neonem Cv tom starém pohádkovém městě. C#dim
Docela G7všední, docela Dmi7všední den, G7
víc kouzel Cmá, F9 než krásný Csen. C9 F9 D9 G9
 
Snad právě v této minutě se někde lidé smějí
anebo bloudí v dlouhé samotě tisíce lidí v beznaději.
Den šťastných schůzek, den smutných rozchodů,
den plný krás, den marných snů.
 
Zatímco kolem planou lampy tmou, za mořem ráno vstává,
smutná se věčně střídá s veselou a život s člověkem si hrává.
Najednou končí, co právě začalo,
a trvá dál, co skončit má.
 
Možná že v této chvíli pro lidi písničku někdo skládá.
A přitom vůbec, vůbec nevidí, jak ho má jeho milá ráda.
Pro samé hvězdy s dalekým vesmírem,
on nevnímá svůj všední den.
 
Týden má jenom jednu neděli a často šlapeš bláto.
A přece všední den je veselý a přece život stojí za to.
Ten všední den, ten, který znáš,
jde s námi dál, jak přítel náš.