Samota     Wabi Ryvola / Wabi Ryvola
         
Do tváře čas mi hlubokou brázdu samotou vyrejval,
tělo je rozeschlej prám, když pluješ stále jen sám
co je ti platný, že jsi kapitán.
 
Do zrzavejch strun svýho banja dávno jsem nezahrál
že jsem byl stále jen sám, v srdci mám nejeden šrám
život je tvrdej, i když jsi kapitán
 
A tak vždy zůstaneš sám, nikdo ti nepoví,
jak máš žít, abys byl milován,
a tak vždy zůstaneš sám, a koláč medový
za tebe sní kapitán Korkorán.
 
Na tváři mech mám z dalekejch cest tam do hor a údolí
z košile mám jenom cár, ze smečky zbylo psů pár
co bude dál, mi nikdo nepoví
 
V kapse mám prach vodřenej z mincí, který jsem prodělal
Já jenom samotu znám, tak sakra, co dělat mám
abych měl jednou na pořádnej flám
 
A tak vždy zůstaneš sám, nikdo ti nepoví,
 


název: Samota
 
hudba: Wabi Ryvola
text: Wabi Ryvola
interpret: Hoboes
poznámka: 1965

klíčová slova: Ryvola W.,   Ryvola Wabi,   Ryvola Wabi,   trampská