Každého jitra z toho přístavu vyplují bárky a lodi do moří
a slunce kulaté jak míč s každým úsvitem v dáli se z hlubin vynoří
A děti z Pirea se po břehu loudají, moře jim nohy omývá
ty modré nedozírné dálky je lákají víc nežli země šedivá
 
Co moře zpívá pod křídly kormoránů
o tom se zdává k ránu
všem dětem z Pirea
Však každý mívá své jedno velké přání
sní o něm za svítání
jak děti z Pirea
 
Každého večera se k přístavu od moře bárky a lodi vracejí
ty čluny připlouvají s nákladem ryb, starých lásek a nových nadějí
Jen děti z Pirea už nejsou tu na břehu, dávno už musely jít spát
a budou do ranního úsvitu snít o tom všem, o čem snily tolikrát
 
Co moře zpívá pod křídly kormoránů
o tom se zdává k ránu
všem dětem z Pirea
Však každý mívá své jedno velké přání
sní o něm za svítání
jak děti z Pirea