Totemy malovaný se sovími křídly
a stopou z vlčích drápů
a křeslo pro šerifa,
to pro jeho vážnost, když se zasedá
a hlína bez trávy a z blízký skály kámen
co v kruhu oheň chrání
Lampičky na chatách
když prší a je ti smutno,
abys viděl, kam se dát
 
Všude dobří lidé žijí,
ale na osadách dobro je jak zákon
I když jako všechno na hodnotách ztrácí
i dobro odřenej má hřbet
To jak se unavení lidé
v pátek zpátky na osady vrací
a ještě chvilku trvá než si zvyknou,
že vyměnili svět.
 
A starý tepláky a konzervy a košile
a kytary a lásky
a písničky, co neztratily nikdy
moudrost ani klid
Chraňte tu nádheru,
vy romantičtí blázni
už pro to věčný mládí
Ten kdo si umí hrát
ten stárnout nemá čas
a kdo by nechtěl žít