Míle a míle jsou cest, které znám
jdou trávou i úbočím skal
Jsou cesty zpátky a jdou cesty tam
a já na všech s vámi stál
Proč ale blátem nás kázali vést
a špínou nám třísnili šat
To ví snad jen déšť a vítr kolem nás
ten vítr co začal právě vát
 
Míle a míle se táhnou těch cest
a dál po nich zástupy jdou
Kříže jsou bílé a lampičky hvězd
jen váhavě svítí tmou
Bůh ví, co růží, jež dál mohly kvést
spí v hlíně těch práchnivejch blat
To ví snad jen déšť ...
 
Dejte mi stéblo a já budu rád
i stéblo je záchranný pás
Dejte mi flétnu a já budu hrát
a zpívat a ptát se vás
Proč jen se účel tak rád mění v bič
a proč že se má člověk bát?
To ví snad jen déšť ...