Velryba a nula    
         
Velryba po moři plula
Dumajíc, co je to nula
K čemu ji lidé mají
A jak s ní počítají
 
Vodotrysk z hlavy jí šplíchal
Plankton jí do ucha vnikal
Za sebou bohatou brázdu
Jak bohatýrskou jízdu
 
Krucinál, jsem přece savec
Žádnej předpotopní blbec
Abych na to nepřišla
To bych se asi bodla
 
Nula přece výmysl je
Cosi jako poesie
Musí se za něco dát
Aby mohla fungovat
 
Z malého velké učiní
Přestože sama nic není
Snad proto, že prázdná je
Všemu prostor daruje
 
Každá idea je nula
Proto vždycky počet dala
A co teprv pitomost
To je nula navýsost
 
Každá nula světem hnula
I když si ji připsal moula
Nenávist a naděje
Jak vidíme, též nulou je
 
Velryba zavřela oči
Nuly se jí v hlavě točí
Chtěla už pod hladinu
Však potkala harpunu
 
A už motor navijáku
Táhne ji na pevném háku
V mysli jí vytanula
Ze všech poslední nula
 
Že kdo se věděním zvětší
Začne se podobat terči
Když svůj počet neskryje
Stáří se nedožije
 
 


název: Velryba a nula
 
hudba:
text:
interpret:
poznámka: 1975

klíčová slova: folk,   Hutka J.,   Hutka J.,   Hutka J.