1. DKdyž půjdeš Hmipo cestě, Dkde růže Evadnou
kde rostou Dstromy Gbez lisDtí
tak vyjdeš Hmina místo, Dkde tvý slzy Espadnou
na Dhrob, co Gnikdo Dnečistí
 
2. Jen starej rozbitej náhrobní kámen
řekne ti, kdo nemoh už dál
Tak sepni ruce svý a zašeptej Amen
ať jsi tulák nebo král
 
[recit:]
Dřív děvče chodilo s kyticí růží
rozdávat lidem štěstí a svůj smích.
Oči jí maloval sám Bůh černou tuší
pod jejím krokem tál sníh.
 
3. Všem lidem dávala náručí plnou
sázela kytky podél cest
Jednou však zmizela a jako když utne
přestaly růže náhle kvést
 
4. Pak jsem jí uviděl, ubohou vílu
na zvadlých květech věčně snít
Všem lidem rozdala svou lásku a sílu
že sama dál nemohla žít
 
5. Tak jsem jí postavil náhrobní kámen
a čerstvé růže jsem tam dal
Pak jsem se pomodlil a zašeptal Amen
a svoji píseň jsem jí hrál