Jednou jsem si vyhlíd dámu za bárem
uprostřed půlnočního ticha
Říkám, ať mě seznámí s tím lektvarem
co tak zručně celý večer míchá
 
Povídám jí: Krásná dámo u báru
namíchejte nápoj lásky pro mě
ať se zítra nedočkám už nezdaru
u dívky, co bydlí u nás v domě
 
Mandragora za jakubské noci utržená
jedno mihotavé světlo svatojánské mušky
slza, kterou při setkání umí prolít žena
dým, který se chvíli vznáší po výstřelu z pušky
 
Napil jsem se a pustil se do tance
neboť nápoj správně vínem ředím
kvůli němu a té krásné barmance
do dneška u toho báru sedím