Jak divné přízraky k nebi se tyčí
konstrukce jeřábů a řeka mlčí
snad že ji spoutává kamenná přístavní hráz
 
Jeden šíf odplouvá, druhý se blíží
k ránu se lucernám oči už klíží
jen racek odhání mlhu a přízemní mráz
 
Za chvíli slunce vstoupí na nebeskou báň
snad se mé zkřehlé ruce zahřejí
Naději stále hledá, kdo je v noci sám
když vidí, jak se lodi vracejí
 
Myšlenky podivné v hlavě mi klíčí
pro koho sobecké ženy se líčí
Mě cestou provází jen staromódní blues
 
[mezihra]
 
V hospodě za řekou ospalý číšník
hosty už nečeká, neslyší výkřik
To láska umírá, zařiďte pohřební vůz
 
Ráno mě zamrazí nad velkou kávou
vystrojte poslední loď vlajkoslávou
dejte všem znovu hrát jen staromódní blues
 
Za chvíli slunce vstoupí na nebeskou báň
jiní si štěstím ruce splétají
Kam zmizel najednou ten říční kapitán
když jeho polibky mě scházejí
 
Někdy se nevrátí, co člověk čeká
Srdce je na zámek, samota leká
a proto dejte hrát jen staromódní blues