Petr Václ, miláček umělců i žen     Perglová Míla
         
Píseň předlouhá o právech, která je lépe nechrániti, než chrániti
aneb Petr Václ - miláček umělců i žen
 
[recitativ: ]
Na Ochranném svazu autorském se zachvějí, když jenom zaslechnou jeho jméno,
když jenom zahlédnou odlesk klapek jeho piána,
když jenom uslyší o činech, které páchal, páše, ale páchati – již dále
nebude.
 
[na melodii Mackie Messer: ]
 
OSA nostra, ta je ostrá, ostřejší, než břitká řeč,
nad padouchy, jako tento, visí jak Damoklův meč.
 
Dokažme že, tento padouch, zločin páše řadu let,
prý hraje jen po privátech, veřejně, že nikdy ne.
 
Protiví se tvůrčím právům, zbídačuje autory,
furt jen brnká tu i onde, Ose nostře navzdory.
 
Každou chvíli, tu v Bylanech, bývá lidí jako much,
padouch mlátí do piána, dluh mu roste very much.
 
Suchý, Janda, Eben, Plíhal... maj se dobrat tantiém
tenhle padouch drze trvá, na tvrzení jediném:
 
Že prý nejste veřejností, přátelé jen, důchodci, CHA!
soukromí je zde však jako na veřejných záchodcích.
 
Oso Nostro, vypadněte, vypadněte na to šup!
Přísaháme, tenhle chlápek nedluží nám ani chlup.
 
Neberte si, naše jména, neberte si nadarmo,
my jsme rádi, že nás hraje, i když je to zadarmo.
 
Miháme se, v jeho prstech, tetelíme v hlasivkách,
teda my né, ale písně, o které nemáme strach.
 
Psali jsme je, aby byly, lidem hlavně pro radost,
a ten kdo je skvěle hraje, plní naši ctižádost.
 
Ale skrze naše písně získává si přízeň žen,
to je jistě pádný důvod, proč by měl být zadržen.
 
Nebraňte se skladatelé, nevzdychejte textaři,
kdybyste mu nedodali munici, tak nezáří.
 
Kdyby neměl vaše písně, byl by jenom pro Lenku
v jeho zpěvu milujeme Wabiho i Lohonku.
 
Nohavicu, Sázavskýho, Grossmanna i Hašlera,
bez vás pánů by žádná z nás Petra Václa nechtěla
[verze B:]
vaše písně v našich očích dělaj z Petra anděla
 
Vždyť na hraní jeho nebyl a nebude nikdy kaz,
tak prosíme, ať nevinným uzná ho i ten váš svaz
tak prosíme, ať nevinným uzná ho i ten váš svaz
 
[recitativ: ]
Na Ochranném svazu autorském se zachvěli, a již nechtějí slyšet jeho jméno,
nechtějí vidět ani nejčernější klapku jeho piana, ani nejtenčí strunu jeho
kytary.
Vědí, že narazili. Vědí, že vostrouhaj.
Vědí, že páchal, páše, a páchati bude.


název: Petr Václ, miláček umělců i žen
 
hudba:
text: Perglová Míla
interpret:


klíčová slova: GC (Gymnasion Klub),   Perglová Míla