| Měsíc snílek stoupá nad skalou a zpívá si svou píseň pomalou je podobná té, co jsem složil sám, tak poslouchej a nehleď k hodinám. Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou, Málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou Jedním z nich je náruč Tvá a tudíž máš už znát, že jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád Nevyznám se příliš v lichotkách a občas se tak stydím, že bych plách, za blízký strom se ukrýt a pak vím, že bych šeptal, ovšem hlasem dunivým. Jako kotě si příst .... Dnešní noc je stokrát ztřeštěná a doznám, že jsem šťastný, že tě mám Už vítr vlahý stopy bázně svál a tak můžu říct, co léta jsem si přál Jako kotě si příst .... |
