[recit:]
To máš holka těžký: jak se kácí dřevo,
tak musím bejt u toho. Sezóna pro nás
dřevorubce začíná už v zimě. No tak nebuď smutná.
 
Zejtra časně ráno až mě slunce vzbudí
přijdu ti mám ilá, přijdu sbohem dát
budu tam kde hřeje mech a říčka studí
v ráji voňavejch a prosluněnejch klád
 
Mám tam boudu dřevěnou
pod ní skálu s ozvěnou
šedej medvěd si tam chodí se mnou hrát
Chvíle stačí co by dejch
vůni větví jedlovejch
jó a člověk zase na světě je rád
 
Já ti tady časně ráno šátek nechám
ty se můžeš do něj mračit nebo smát
dneska budu s tebou ale zejtra spěchám
k ráj voňavejch a prosluněnejch klád
 
Mám tam boudu dřevěnou...
 
Zejtra časně ráno jdem a ty si zatím
můžeš bílý plátno do výbavy tkát
abys moje mohla bejt hned ja se vrátím
z ráje voňavejch a prosluněnejch klád
 
Mám tam boudu dřevěnou...