Píseň o vyšinutém trpaslíkovi     Suchý
         
Jezdím ke svému strýci
co bydlí v Prosečnici
sádrové trpaslíci
tam na zahrádce má
První má kabát žlutý
druhý má pohled krutý
a stále vyšinutý-
ma kouká očima
On neměl život snadný
a proto je teď vadný
a jeho pohled chladný
každého dojímá
A kdekdo se mu diví
že je tak neduživý
a že jen stále civí
očima krutýma
 
Hned vedle mého strýce
švec čtyři krasavice
sádrové trpaslice
tam na zahrádce měl
Tu trpaslík řek strýci
že jednou při měsíci
rád by té trpaslici
svou lásku vyznat chtěl
A strýc povídá: Ševče
Půjč mi to jedno děvče!
A švec na to že nechce
Co prý by z toho měl
A tak snadno a lehce
na toho zlého ševče
za to že řek že nechce
trpaslík zanevřel
 
Švec nemůže pochopit
že ač se drží kopyt
začal se v dluzích topit
a neví jak z nich ven
Nejí nespí a nedbá
nezajímá ho četba
trpaslíkova kletba
ho trápí jak zlý sen
Se ševcem to šlo s kopce
v rodinné skončil hrobce
a sám starosta obce
ho uctil projevem
A na zahradě civí
trpaslík neduživý
a kdekdo se mu diví
že je tak nešťasten


název: Píseň o vyšinutém trpaslíkovi
 
hudba:
text: Suchý
interpret:


klíčová slova: Semafor,   Suchý J.,   Suchý J.