Je to všechno strašně dávno
slunce bylo větrem milováno
těhotné slunce se jen usmívalo
a najednou tu slunečnice je
 
V okně domu slunečnice stojí
barák za chvíli strhnout dají
Jen malé děti potichu šeptají
k čemu tam ta slunečnice je
 
Člověk jak slunce dobrý není
svý nálady jak počasí mění
Nevšímá si střech, jde po dláždění
tak k čemu tam ta slunečnice je
 
Nebe na lidi sluncem kýchá
sluneční rýma nám srdce zadýchá
Očima z ulice se slunce líbat nechá
a proto tam ta slunečnice je
 
Slunce neobléká šaty nedělní
svou nahotou morálku lidí raní
Holky mám rád, když jsou slunci podobný
a proto tam ta slunečnice je
 
Slunečnice se právem k slunci hlásí
svou hlavou ke slunci hází
a člověk si v závisti hlavu srazí
a proto tam ta slunečnice je
 
Kdyby každá holka slunečnicí byla
to by náš život byl roztančená víla
ale život je šašek a blázny z lidí dělá
a proto tam ta slunečnice je
 
Mám také přání když hvězda padá
chci aby ta holka byla pořád mladá
mladá mládím co na lidský řeči nedá
a proto tam ta slunečnice je
 
Až půjdeš z domu ráno
budeš mít se sluncem ujednáno
že štěstím pokropí tvou duši
a proto tam ta slunečnice je
 
Je to všechno strašně dávno
slunce bylo větrem milováno
těhotné slunce se jen usmívalo
a najednou tu slunečnice je