Za podzimních večerů se obyčejně stává
že mlha táhne krajinou a semtam poprchává
když tak mraky cínový táhnou oblohou
tu se v kraji bez lidí zjeví smolař Joe
 
A ten Joe zas táhne dál
že ve všem smůlu měl, tomu se smál
Když ho Pán zavolal
jeho věčnej vandr započal
 
Sám se toulal krajinou, byl jak v plotě kůl
když poprosil o vodu tak vzali na něj hůl
Jednu dívku miloval víc než chléb či sůl
za týden mu řekla však Sbohem Joe, jsi vůl
 
A ten Joe...
 
Kdyby však jen u dívek Joe smolař neuspěl
jednou v nóbl podniku si karty zahrát chtěl
Kránu ho však potkaly nesmírný trampoty
prohrál všechny prachy, ešus, ba i kalhoty
 
A ten Joe...
 
Když ucítil smrti dech, byl ve svým srubu sám
tak nedivte se vážení, že nebyl pochován
Od těch dob tu v kraji je duch Joea smolaře
když je venku psí počasí, zpívá bujaře
 
A ten Joe ....