Kostkovaná deka
a uschlý loňský kytky
po dešti mě čeká
kus mokrý omítky
a bedna s knihama
a okno s pihama
a slunce který tady chodí
vzhůru nohama
 
Na zdi visí hrábě
jak Pierot se zubí
a místo záclon napíchnutý
vymačkaný tuby
a prošlapaný hrnce
a dávno hluchý zvonce
tak tady bydlím já
a nocí vyhozený slunce
 
To je mý blues děravý
to je mý blues rezavý
tak to je mý vyhozený nepotřebný blues
 
Snad nejsem proti srsti
všem Pegasům a Lyrám
když místo plastik oceněných
popelnice sbírám
a gypsy starý střádám
a mozaiky z nich skládám
a věřte smysl pro abstrakci
vůbec nepostrádám
 
A obrazy ze zbytků
co lidi nedojídaj
i gobelíny z ubrusů
co na nich děti snídaj
a propálený pláty
a zrezivělý dráty
to všechno tu mám uložený
pátý přes devátý
 
To je mý blues rezavý ...
 
Mám ráda tyhle věci
co lidi vyhazujou
i starou botu co si
třeba někde zujou
Ty věci mluvit umí
a kdo jim porozumí
těm možná je i blues co zpávím
něčím povědomý
 
Vždyť lidi jsou ty věci
a věci jsou ty lidi
a slunce nocí vyhozený
stejně klasy sklidí