Ten širý proud jak přejít mám
proč neumím se nad něj vznést
ach člun tak mít, ten řídit znám
v něm lásku svou bych chtěla vézt
 
Jak kamení, jež působí,
že potápí se celý prám
tak těžká zdá se, Bůh to ví,
má láska zlá v srdci mám
 
Vždy, když se láska rozvíjí
rubínů zář se line z ní
však jako krůpěj pomíjí
pod letní výhní sluneční
 
Až růži bílou spatříš kvést
co trny zájem oplácí
nenech se krásou klamnou svést
hleď ruka má, jež krvácí
 
Ten širý proud jak přejít mám
proč neumím se nad něj vznést
ach člun tak mít, ten řídit znám
v něm lásku svou bych chtěla vézt